Aneb na čem stavíš svůj dům?

Píše se rok 2020 a do Evropy se dostává nemoc, která ochromí lidstvo na delší dobu. Zcela nepatrný virus zahltí celou planetu během pár měsíců. Lidé umírají, zdravotní systém kolabují, školy se zavírají, na každém kroku jsou zdravotnická opatření. Zavírají se i kostely, křesťané slaví velikonoce nyní ve svých domácnostech. Ušetřena nejsou ani instituce, které udávají trendy dnešní doby. Naše populace začíná upadat do různých psychických problémů a neví si rady, jak tuto dobu ustát.

Ekonomika, kterou spousta lidí opěvuje, v níž mnoho lidí skládá důvěru a z níž jsme si udělali modlu, se začíná hroutit. Důsledkem toho je například vyšší nezaměstnanost. Mnoho podnikatelů ztratilo svůj "byznys". Celé jejich živobytí se vypařilo v průběhu dní. Lidé se ptají: "Odkud vezmeme peníze?" 

Dle mého toto vystihuje perfektně dnešní dobu. A nemůžu si pomoci, ale tak trochu mi to připomíná dobu za časů Noeho. Jíme a pijeme, jak se nám zlíbí, děláme si co chceme, protože přeci život je krátký. Máme spoustu nezávazných vztahů, protože to je dneska in. Manželství na celý život je již zastaralý koncept! Jen blázen by si v neděli nepřispal. A kdo dneska věří v Boha? Vždyť ho ani už nepotřebujeme, vždyť věda ho totálně vyvrátila!

Neduhy se objevují i v křesťanství. Bible již není Boží slovo, homosexualita již není hřích, Bůh je už jen láska, Kristus nevstal z mrtvých, Marie nepočala z Ducha Svatého... A ty, pokud věříš, že Bible je Boží slovo, že homosexualita je hřích, Bůh je i soudce, Kristus vstal z mrtvých, a že Marie počala z Ducha Svatého, pak jsi ultrakonzervativní fundamentalistický farizeus, který nesnáší lidi a je naprosto hloupý, protože nějakou starou snůšku pohádek staví nad svůj vlastní rozum. 

To je obraz dnešní doby. Obraz dnešního "in" křesťanství. Kdysi bys byl vskutku obyčejný člověk, ale dnes jsi exot. Dneska jsi tmář, který se jaksi zasekl v čase. Kdybys měl lidi opravdu rád, tak jsi tolerantní vůči hříchu. Určitě bys to ani hříchem nenazval. A jsem si jistý, že se najdou lidé, kteří si po přečtení tohoto článku do mě přesně takto rýpnou. 

Tím, že jsme Boha úplně odstavili z našich životů a znehodnotili jsme ten nejkvalitnější základ, neustaneme bouře. A jistě víte, že narážím na podobenství o dvou stavitelích v Matoušově evangeliu 7, 24-29. 

A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."

Přijde mi poněkud smutné, že mnoho duchovních se tváří, jako by Ježíš nějaká slova neřekl nebo si snad řeknou, že toto nemyslel vážně. Své domy postaví na písku a ještě tvrdí dalším lidem v okolí, že tak to je super. Kdyby mě náš učitel statiky na střední škole řekl, že mít základ z písku je naprosto v pořádku, klepal bych si na čelo. Naštěstí to neřekl a pamatuji si, když nám vyprávěl o jeho kamarádovi, který si stavěl dům. Kopal výkop a zjistil, že v podloží je břidlice. Učitel pak řekl: "Tam nemusí pořádně dělat ani základ." A tak to dává smysl. Stavět na skále je dobré, protože skála je pevná a únosná a vydrží obrovské zatížení. Stavět na Božím Slově znamená stavět na skále!

Věřte mi, že ani peníze, ani kariéra, ani dobrý pocit nejsou skálou. Pouze Boží Slovo jí může býti. 

Pokud jsme stavěli náš dům na špatném základu ekonomiky, požitku, krásných filosofií atd., pak je nejvyšší čas tento základ vyměnit. Je nutno činit pokání ze svého hříchu, dát Boha na první místo v našem životě a nechat Ho, aby stavěl základ našeho domu.