O ovcích a kozlech

Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici. Tehdy řekne král těm po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.' Tu mu ti spravedliví odpovědí: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?' Král odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.' Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' Tehdy odpovědí i oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' On jim odpoví: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.' A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života." (Mt 25, 31-46)

Ježíš přichází. Je to veliká podívaná a doprovází jej všichni andělé. Pro mnohé to je ta nejkrásnější chvíle, avšak některé popadne nesmírný strach. Pán ten lid rozděluje na ovce a kozly.

Ovce stojí po pravici. Jsou to lidé plní lásky, starají se jeden o druhého, snaží se jakkoliv pomoci, byť jen úplnou maličkostí. Milují Boha. Ježíš jim dává své požehnání. Oni jsou dědici Božího království! Jak krásná chvíle to musí býti. Pastýř jim říká, co vše pro něj učinili, ale oni říkají, že neví o tom, co učinili. Pastýř jím na to odpovídá se slovy: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili'. Pomáhají, kde se dalo. Mají ke všem lásku a dali jim to, co potřebovali. Ježíš vidí, že oni jsou těmi ovečkami. On ví, že dělají vše tak, jak On přikázal. Jsou spravedliví, a tak je i Bůh k nim spravedlivý. Oni jsou těmi šťastnými.

Na levici však stojí kozlové. Oni byli pyšní, sobečtí, světští, v Boha třeba věřili,ale svými skutky popírali, že jsou Jeho a Ježíš to vše o nich ví. Pán je nazývá proklatými a posílá je do pekla. Neudělali nic pro ty, kteří něco nutně potřebují, a tak i Pán v tomto případě rozhoduje spravedlivě. Jejich trest je věčná smrt. Odděleni od Boha.

Víte, já si myslím, že den příchodu Páně nastane již brzy. Jsem si jist, že takto bude rozdělen každý z nás. Budeme však kozlové nebo ovce? Ještě je stále čas! Ježíš nás miluje. Ale nemiluje jen ty, kteří v Něj věří, ale i ty, kteří v něj nevěří a zlořečí mu! Neříkej, že tě Bůh nemiluje, jedná se totiž o veliký klam. Bůh miluje hříšníky, ale nenávidí hřích.